MÍSTO

Žlutý kopec je jedním z návrší v centru města. Jeho postupné zastavování v průběhu let se dnes projevuje různorodým charakterem zástavby. Obytnou vilovou čtvrť na severu území doplňují areály (výrobní, historické ale i areály občanské vybavenosti) s různou mírou přístupnosti, vnitřní území zůstalo s ohledem na příkrý terén nezastavěné, tvoří ho zahrádkářská kolonie.

Zahrádkářská kolonie na Žlutém kopci, v centru města, je unikátní svoji atmosférou. Její hodnota v rámci intenzivně urbanizovaného území je nesporná. Útočiště pro únik před velkoměstem je poskytnuto i návštěvníkům kolonie skrze úzké průchody z ulice Hlinky. Tyto průchody odkazují na historickou a dodnes zachovanou „lánovou“ parcelaci.

Návrh považuje za vysokou hodnotu území jak jeho morfologii včetně zachované lánové parcelace, tak jeho různorodý charakter zástavby. Tento obraz města tak ve velké míře zachováváme a doplňujeme ho o vrstvu novou, vrstvu vilové zástavby, která naplňuje současný potenciální využití území jako nové obytné čtvrti v centru města.

​

ZÁSTAVBA (ARCHITEKTONICKO URBANISTICKÁ KONCEPCE)

Koncept navržené struktury zástavby vychází z historické lánové parcelace, která se na většině území zachovala dodnes. Návrh tuto parcelaci zachovává a na východě území doplňuje na podkladě historické mapy. V historii se lán užíval jako délková míra. Podle Sedláčkova výkladu se slovo „lán“ poprvé objevuje roku 1228 (Codex diplomaticus Moraviae II, s. 204), a to ve významu „pozemek, který se může zorati jedním potahem koní“. Lán je základní jednotkou řešeného území.

Jsou navrženy lány stavební a nestavební. Šířka stavebního lánu definuje šířku navrženého domu, vzniká tak různorodá zástavba samostatných vil ale i dvojvil či trojvil. Maximální možnou výšku stanovuje návrh na čtyři nadzemní podlaží, požadavek vychází především z potřeby zachování výhledu rovněž z typologie vily samotné.

Vilu definujeme jako samostatný dům do čtyř nadzemních podlaží s menším počtem bytů (4-12) a vlastní zahradou. Poskytuje tedy individuální bydlení stejně jako rodinný dům, avšak jde o bydlení v malé komunitě. Takový typ bydlení zdá se býti vhodnou odpovědí na budoucí demografický vývoj města Brna, kdy střední třída odchází za město, do města přicházejí především mladí lidé a senioři.

Nestavební lány mezi domy zachovávají původní zahrádkářskou kolonii a umožňují její doplnění odpovídající stávajícímu charakteru kolonie. Návrh definuje nestavební lány jako rezervu v území pro možný vznik veřejného parku, komunitní zahrady ale i nové typologie bydlení. Připouštíme tedy, že může dojít ke změně společenské poptávky. Vycházíme však ze stávající situace, kdy je zahrádkářská kolonie významnou hodnotou v rámci intenzivně urbanizovaného území a je také hojně využívána.(podrobněji viz odst. „ Příroda“ a „Etapizace“)

Ulice je zpravidla vymezena plotem či fasádou domu. Některé domy od ulice ustupují, čímž předurčují možnost vzniku parteru s občanskou vybaveností. Té je ve stávající čtvrti minimum. Na vybraných místech je pak před domem navržen záliv, veřejně přístupná plocha s parkováním pro okolní domy, stromy, hřištěm, lavičkou.

​

PŘÍRODA (KRAJINNÁ KONCEPCE)

Vaňkovo náměstí je na jižní straně nově dokomponováno stromy, stávající vrstva parku je tak doplněna vrstvou novou. Nově navržený lesopark z jedné strany dotváří hranu Vaňkova náměstí ze strany druhé doplňuje krajinnou kompozici na horizontu města. Navrhujeme rovněž neomezeně zpřístupnit parkovou plochu v okolí kláštera, i zde doplňujeme zelenou plochu vrstvou stromů, která zpříjemní pobyt obyvatel v návaznosti na záměr revitalizovat Mendlovo náměstí.

V okolí řešeného území se v pěší docházkové vzdálenosti nacházejí celoměstsky významné veřejné přírodní plochy (park Špilberk, Wilsonův les včetně celého navazujícího údolí řeky Svratky, biotop Kraví hora) . Dále se v území nacházejí parkově upravené plochy významné pro obyvatele čtvrti (park Vaňkovo náměstí, budoucí záměr na park pod vyhlídkou Tomešova, budoucí záměr na parkově upravenou plochu při Mendelově náměstí, nově zkultivované a přístupné parkové plochy při klášteru). S ohledem na tuto skutečnost i skutečnost, že předmět soutěže vychází z nutnosti revidovat zastaralou územně plánovací dokumentaci, se návrh zamýšlí nad vhodností realizovat v řešeném území další parkové plochy velkého měřítka. Uvážíme-li výše uvedený předmět soutěže, pěší dostupnost parků a lesů v okolí, ale i realizovatelnost záměru v čase, považujeme ponechání fungující zahrádkářské kolonie v nestavebních lánech za citlivější nakládání s krajinnou.

Návrh doplňuje hierarchii parků měřítkem drobných ploch dostupných především pro obyvatele okolních domů. V ulicích jsou navrženy parkově upravené zálivy. Nově navržená síť pěších cest skrze celé území zajišťuje dobrou dostupnost parků.

Stávající kultivované plochy veřejné zeleně (lesopark Vaňkovo náměstí, klášterní zahrady, parková plocha před areálem NZO) v návrhu činí: 52 600m2

Nově navrhované plochy veřejné zeleně (zálivy v ulicích) v návrhu činí : 8 900m2

Součet těchto ploch splňuje zadání pro 60.000m2 veřejné zeleně.

Rezerva pro plochy nově navržené veřejné zeleně (nestavební lán): 52 600m2

 

DOPRAVA (KONCEPCE INFRASTRUKTURY)

Hlavní komunikace respektují morfologii terénu, jsou trasovány po vrstevnicích východo-západním směrem. Tyto hlavní komunikace jsou navrženy obousměrné, uliční profil má šířku 12m. Profil tvoří dva jízdní pruhy, podélný parkovací pruh a chodníky po obou stranách. Propojující komunikace vedené severojižním směrem jsou omezeny na nutné minimum, průjezdnost územím není vhodná. Trasování tímto směrem je také komplikované s ohledem na prudký terén. Návrh tak využívá možnosti trasovat komunikace v odůvodněných případech (jako je svažitý terén) ve větším než běžném sklonu (běžný sklon 8,33% , maximální sklon 15% do 50m). Jednosměrné komunikace mají uliční profil šířky 5m, jeden jízdní pruh a chodník po jedné straně. K objektům na východě území, kde je terén méně svažitý je vedena obousměrná jednopruhová komunikace šířky 5m, jízdní pruh je zde navržen v jedné ploše s pěší komunikací.

V nově navržené vilové zástavbě se předpokládá obsloužení mikrobusem. Pro mikrobus jsou navrženy dvě okružní trasy (horní a spodní), které se napojují na stávající veřejnou dopravu na Vaňkově náměstí. Pěšky dostupná je i hromadná doprava na Vaňkově náměstí na severu území a v ulici Hlinky na jihu území.

Doprava v klidu je v nově navržené vilové zástavbě řešena jednak podélným parkovacím pruhem v ulici, také vytvořením parkovacích míst v tzv. kapse před domem. Pro domy umístěné nad komunikací je pak navrženo parkování v terénním zářezu, návrh zde využívá svažitého terénu, nad parkováním se tak nachází vlastní pozemek vily.

​

LEGISLATIVA A LIMITY V ÚZEMÍ

Koncept návrhu vychází ze stávající morfologie jako jedné z významných a základních koncepčních hodnot území. V rámci stavebního lánu jsou navrženy domy, které nejsou přímo obsloužené komunikací. Tyto domy jsou s ohledem na požadavky zásahu hasičů či zdravotnické služby umístěny do maximální požadované vzdálenosti 50m od komunikace. Jejich výška je omezena na 12m, aby nebylo nutné zřizovat nástupní požární plochy. Návrh rovněž nepředpokládá, že by šlo o domy bezbariérové (na rozdíl od domů umístěných v přímé návaznosti na komunikaci), počet jednotek v objektu je tedy rovněž omezen. Výše zmíněné limity ovlivnily návrh struktury zástavby, vzniká tak struktura rozmanitá o různé velikosti domů i pozemků, tedy i různých cen či sociálního statusu.

Majetkové vztahy v území jsou komplikované, výkup pozemků se může rovněž řídit lánem jako základní jednotkou řešeného území (viz přiložené schéma 01). Zachování parcelace je tak východiskem pro jednodušší řešení majetkoprávních vztahů v území.

​

BUDOUCÍ ZÁMĚRY V ÚZEMÍ

Návrh respektuje a přejímá veškeré budoucí záměry v území.

Záměr na rozšíření areálu MOÚ směrem do parku „Vaňkovo náměstí“ respektujeme, považujeme však za důležité náměstí dokomponovat. Navrhujeme tak zkvalitnit prostor parku a uzavřít hranu náměstí hmotou stromů. Zamýšlený objekt nemocnice by se tak měl stát součástí parku, stěžejní je tedy měřítko takového objektu, především jeho nízká výška a veřejný parter.

Budoucí záměry v území nejsou započítávány do tabulky bilancí.

 

NAVRŽENÁ ETAPIZACE

1. Vybudování veřejných prostranství

2. Nestavební lány - původní zahrádkářská kolonie

3. Stavební lány – vily

4. Revize nestavebních lánů – veřejný park, komunitní zahrada, nové typologie bydlení

Nestavební lán je ponechán původní zahrádkářské kolonii, jde tedy o území nezastavěné. Nestavební lány jsou navrženy také jako rezerva v území. Společenská poptávka se může v čase měnit, dnes fungující zahrádkářská kolonie se v další etapě může změnit v lán veřejného parku, stejně tak se některé nestavební lány mohou, po naplnění kapacit stavebních parcel, určit k zastavění.

Nově navržená zástavba může při postupné realizaci těžit ze stávajícího prostředí zahrádkářské kolonie. Naopak z výstavby okolních domů a z nového života v domech, může těžit zahrádkářská kolonie, která se dnes při svém velkém rozsahu potýká s vandalismem. Existence zahrádkářské kolonie omezené velikostí lánu se stává životaschopnější pro život komunity.

​

​

autor: Jan Žalský, Aneta Žvaková,  Vojtěch Tecl, Tomáš Nováček

​

spolupráce: Tereza Nováková, Zuzana Včeláková, Jakub Cibula

​

místo: Brno, Česká republika

​

datum: 2020

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​